|
|
Analysis of Thick Film Amperometrical Sensors Signal and Its Usage for Measurement and Characterization of Enzymes
Ondruch, Vít ; Kizek, René (oponent) ; Masojídek,, Jiří (oponent) ; Vrba, Radimír (vedoucí práce)
The principle of synchronous detection (SD) has been applied to biosensor measurement. SD principle achieves significant increases in the signal-to-noise ratio, limit of detection and overall measurement robustness. Application of SD in biosensor measurements improves the analysis of the response and avoids the influence of interference/noise produced by stirring, electromagnetic effects and influence of parasitic currents. SD also enables to decompose the signal to stimulation response and phenomena with long time of response and last but not least, to identify second-order phenomena in the signal. Linear statistical model was used to develop software for identification of the stimulation signal in the output current. SD was applied to the response signal of a Photosystem II complex (PSII) biosensor. PSII response to light stimulation follows first order kinetics. The inhibition kinetics of PSII has been studied. Kinetic constants of herbicide binding to PSII depend linearly on herbicide concentration and enable measurement of its concentration at low concentrations.
|
|
|
Možnosti degradace pesticidů pomocí oxidu titaničitého
Píšťková, Veronika ; Veselý, Michal (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je vybrat pesticidy, u kterých je možné provést degradaci pomocí oxidu titaničitého. První část práce se týká obecné charakteristiky pesticidů, jejich rozdělení, způsobu účinku na cílové činitele a přeměn v životním prostředí - metabolickým i nemetabolickým. Druhá část je věnována heterogenní fotokatalýze s použitím polovodiče TiO2, který se aktivuje využitím UV nebo slunečního záření. Pesticidy se touto metodou mohou přeměnit až na oxid uhličitý, vodu a anorganické minerální soli. Dále jsou zde uvedeny faktory, které ovlivňují rychlost degradace, analytické metody, kterými měříme kinetiku degradace a metody pro sledování přechodných a konečných produktů. U jednotlivých skupin pesticidů jsou uvedeni zástupci, u kterých byly metody degradace zkoumány, včetně reakčních mechanismů rozkladu a meziprodukty, které vznikají během procesu fotokatalýzy.
|
|
|
Vliv pokročilých oxidačních procesů na ekotoxicitu pesticidních látek
Goma, Bernadette ; Procházková, Petra (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Tématem této bakalářské práce je studium vlivu pokročilých oxidačních procesů na ekotoxicitu pesticidních přípravků Metazachlor a Chloridazon. Oba herbicidy jsou běžně využívané na ochranu zemědělských plodin, jako jsou řepka olejka, tuřín, mangold či řepa krmná proti celé škále nežádoucích jednoděložných a dvouděložných plevelných rostlin. Aplikace bývá nejčastěji na velkých plochách, a tudíž představují vysoké riziko pro jednotlivé složky životního prostředí. V práci byl sledován případný vliv na zástupce producentů a konzumentů akvatického ekosystému. Roztoky pesticidních přípravků, které byly podrobeny vybraným způsobům ošetření pomocí pokročilých oxidačních procesů,byly otestovány na vodních organismech, a to konkrétně na korýši Daphnia magna a vodní rostlině Lemna minor. Z výsledků jednotlivých testů byly vypočteny ekotoxikologické hodnoty EC50 a IC50 a byla porovnána jejich ekotoxicita a takto i efektivita oxidačních procesů při odstraňování polutantů z odpadních vod.
|
|
|
Stanovení polárních pesticidů v odpadních a povrchových vodách
Borůvková, Tereza ; Vávrová, Milada (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá stanovením polárních pesticidů v povrchových a odpadních vodách. V rámci práce byly sledovány analyty Mecoprop-P, MCPA, Dichlorprop-P, 2,4-D a MCPB v různě zatížených povrchových vodách a ve vodách odpadních. Vybrané herbicidy patří do skupiny určené pro posouzení environmentální kvality. Navíc u analytů 2,4-D a MCPA roční spotřeba v ČR převyšuje 30 tun. Ke sledování byly zvoleny tři řeky v okolí města Jaroměř (Labe, Úpa, Metuje), jedna řeka v okolí města Brna (Svratka) a dvě čistírny odpadních vod (ČOV Jaroměř, ČOV Brno – Modřice). Výběr toků pro sledování proběhl na základě pravděpodobnosti výskytu konkrétních herbicidů a průtoku zemědělsky obdělávanými oblastmi. Sledované látky byly z odebraných vzorků izolovány a zakoncentrovány technikou SPE. K vlastnímu stanovení byla použita metoda plynové chromatografie s tandemovou hmotnostní spektrometrií (GC/MS/MS). Před vlastní analýzou bylo nutné analyty derivatizovat. Vybrané herbicidy byly detekovány ve všech odebraných vzorcích.
|
|
|
Multireziduální metody pro stanovení pesticidů ve vodách
Matušková, Monika ; Kubíčková, Kristýna (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce teoretického charakteru se zabývá multireziduálním stanovením pesticidů ve vodách. Zaměřuje se především na pesticidy tvořící rezidua v povrchových vodách, které vzhledem ke své toxicitě a perzistenci v prostředí vyžadují cílené sledování. V práci je uvedeno rozdělení pesticidů a jsou zde popsány jejich vlastnosti, toxicita a procesy odbourávání. Dále jsou zde popsány možnosti analytického stanovení, zejména metody plynové a kapalinové chromatografie s různými typy detektorů. V poslední kapitole je popsán kompletní analytický postup pro stanovení organochlorových pesticidů.
|
|
|
Pesticid glyfosát a možnosti jeho stanovení
Stará, Kristýna ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Řezáčová, Veronika (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením glyfosátu metodou kapilární zónové izotachoforézy. Teoretická část je věnována pesticidům, jejich rozdělení a použití, vlastnostem a metodám stanovení glyfosátu. Dále také kapilární zónové izotachoforéze a jejímu využití. V praktické části jsou podmínky stanovení glyfosátu pomocí kapilární zónové izotachoforézy, stanovení glyfosátu v komerčních přípravcích a testování sorpce glyfosátu v půdě.
|
|
|
Detekce příjmu a účinku herbicidů s využitím zobrazovací fluorescence chlorofylu, UV stínění fluorescence chlorofylu a modro-zelené fluorescence
Otáhalík, David
Abstrakt Diplomová práce je věnována problematice detekce příjmu a účinku herbicidů s využitím nedestruktivních metod zobrazovací fluorescence chlorofylu, UV stínění fluorescence chlorofylu a modro-zelené fluorescence na modelových druzích rostlin plevelů či rostlin simulujících plevelné druhy (chrpa polní, hořčice bílá) a modelových druzích polních plodin (ječmen jarní, hrách setý). Pro detekci byly také použity chlorofylový, flavonolový, antokyanový a NBI index, které byly měřené bodově. Měření metod proběhlo 3. a 8. den po aplikaci herbicidů. Ze zjištěných výsledků je zřejmé, že použité metody se liší v citlivosti na působení herbicidů s různým mechanismem účinku, ale že se mění také jejich citlivost v čase od aplikace. Současně je zřejmá rovněž významná interakce s druhem dle jeho citlivosti vůči danému herbicidu, ale současně byly některými metodami zaznamenány odezvy na působení herbicidu i v případech tolerance k danému herbicidu, což může být způsobeno vyvoláním obranných reakcí v rostlině jako například akumulací flavonolů či antokyanů. 3 dny od aplikace herbicidů bylo nejvíce statisticky průkazných odezev na působení herbicidů zjištěno u antokyanového a chlorofylového indexu, UV stínění fluorescence chlorofylu a parametru aktuální kvantový výtěžek fotosystému II (ΦPSII). Nejméně průkazných reakcí na působení herbicidů bylo naproti tomu zjištěno u parametru nefotochemického zhášení (NPQ) a flavonolového indexu. 8 dní od aplikace herbicidů bylo nejvíce statisticky průkazných reakcí zjištěno u indexu modro-zelené fluorescence, chlorofylového indexu a parametru ΦPSII. Nejméně u parametru NPQ a flavonolového indexu. Nejvíce statisticky průkazných detekcí příjmu a účinku herbicidů dosáhl obecně parametr zobrazovací fluorescence chlorofylu ΦPSII, chlorofylový index a index modro-zelené fluorescence, která byla ovšem měřena pouze 8. den po aplikaci herbicidů. Použité metody tak prokazují vysoký potenciál. Metody detekce mají vysoký potenciál při hodnocení příjmu a účinku herbicidů, ale je nutné zvažovat délku působení herbicidu, citlivost druhu a případně i růstovou fázi při aplikaci pro vlastní interpretaci výsledků.
|
|
|
Využití bezpilotního průzkumu pro cílenou aplikaci herbicidních látek
Panteleev, Evgeny
Diplomová práce „Využití bezpilotního průzkumu pro cílenou aplikaci herbicidních látek“ je zaměřena na analýzu dat pozemku za pomoci bezpilotního průzkumu pro následující aplikaci herbicidních látek. Teoretická část práce obsahuje popis běžných způsobů k hodnocení stavu porostů formou dálkového průzkumu. A následně se zabývá dílčími metodami, herbicidy a drony. Praktická část se zabývá poloprovozním polním experimentem v lokalitě Letkovice. Obsahem jsou výsledky terénního a dálkového průzkumu, zanalyzovaná data z GIS a výsledky s polních pokusů zaměřené na variabilní aplikace herbicidů. A dal provedeno ekonomické porovnaní uniformního a variabilního způsobů hospodaření.
|
|
| |
|
|
Vliv chronické expozice chloridazonu a jeho metabolitu chloridazon desphenylu na raka signálního
MATERNA, Jan
Cílem této diplomové práce bylo posouzení vlivu chloridazonu (Ch) a jeho metabolitu chloridazon desphenylu (Ch-D) v environmentálně relevantních koncentracích 0,45 mikrogramů/l (Ch1; Ch-D1) a 2,7 mikrogramů/l (Ch2; Ch-D2) na adultní jedince raka signálního (Pacifastacus leniusculus). Vlastní experiment probíhal formou chronického testu toxicity s 30ti denní expozicí následovanou 15ti denní depurační fází. Vliv testovaných látek byl hodnocen na základě chování, biochemického profilu hemolymfy, biomarkeru oxidativního stresu a antioxidačních biomarkerů. Testované látky neměly vliv na chování raků. Chloridazon v koncentraci 2,7 mikrogramů/l (Ch2) způsobil u testovaných raků signifikantní (P<0,01) zvýšení hladiny glukózy (GLU), laktátu (LACT) a aktivity alanin aminotransferázy (ALT) a aspartát aminotransferázy (AST) v hemolymfě, včetně změny v hladině katalázy (CAT) v žábrech i hepatopankreatu, ve srovnání s kontrolami. Raci vystaveni působení chloridazonu v obou koncentracích (0,45 mikrogramů/l; 2,7 mikrogramů/l) vykazovali signifikantně (P<0,01) vyšší hladinu redukovaného glutathionu (GSH) v žábrech a hepatopankreatu ve srovnání s kontrolou. Expozice chloridazon desphenylu v koncentraci 0,45 mikrogramů/l i 2,7 mikrogramů/l způsobila významně (P<0,01) vyšší hladinu glukózy, laktátu, amoniaku (NH3), vápníku (Ca) a aktivitu alanin aminotransferázy a aspartát aminotransferázy v hemolymfě ve srovnání s kontrolou. Také u hladiny lipidní peroxidace (LPO) v hepatopankreatu, aktivity katalázy (CAT) a hladiny GSH v žábrech a hepatopankreatu došlo k signifikantním (P<0,01) změnám v obou sledovaných koncentracích chloridazon desphenylu ve srovnání s kontrolní skupinou. U exponovaných skupin nedošlo ani po depuračním období k návratu do fyziologických hodnot parametrů. Výsledky prokázaly, že metabolit chloridazon desphenyl vykazuje výraznější účinky na fyziologii dospělých signálních raků než jeho mateřská látka chloridazon. Lze tedy konstatovat, že chloridazon i jeho metabolit chloridazon desphenyl mají prokazatelně negativní a škodlivé účinky na raky jakožto zástupce necílových vodních organismů.
|
host ::
RSS.